realitu jsme ztratily ve fikci je čas nenormality

z pracovního života

14. března 2009 v 1:28 | ozo
Už skoro dva roky "dřu" v knihkupectví. Občas se vyskytnou věci, které mě stále ještě dokáží překvapit. Během první půlhodiny se prodají tři knihy. Každá zákaznice platí zlatou kartou. Kde to kurva sídlí to knihkupectví? Kurva kdo jim na tu kartu vydělává? ( je totiž půl třetí odpoledne ). "A nemáte Mein Kampf? Ono je to hrozně zábavný a dobře se to čte..." pravila jedna zákaznice a já se málem složil.
Na to, že jsem se jedné zákaznici snažil pomoc sem mále doplatil ztrátou reality:
"Můžu Vám nějak pomoci?"
"Shánim knihu"
"Jakou?"
"Od jedné autorky co píše."
"Jak se jmenuje?"
"Nevím, ale taková ta jak píše knížky"
" Jaké knížky?"
" S různými příběhy"
"Takže název nevíte, ani autorku... aha... no knížek od spisovatelek tu máme dost"
"hm ale já shánim tu autorku co píše."
" a jak ta knížka vypadá?"
"nevim, ale je od autorky."
"no to se asi budete muset porozhlédnout sama"
Bohužel u nás nenašla tu svou a odešla.. Jeden klučina sháněl dárek pro tátu. Nabídl jsem mu detektivu. Za deset minut se mě zeptal jestli nemáme něco o brokolici. Neměli sme a tak odešel. Za dvě hodiny se vrátil a koupil si Haileyho.
 

neuvěřitelná neponaučitelnost

17. února 2009 v 17:32 | ozo
Takto se jmenuje veledílo tatíčka rozpadu Československa. Nepochopeného, chudáky hanobeného sv. Václava Klause, které napsal do HN 17/2/2009. Poslední dobou už je ho až skoro líto. Nikdo ho totiž nechápe. "S mými názory nebyl vysloven nesouhlas, pouze jim byly tak vzdálené, že se jim nerozumělo." Toto se mu stalo ve Francii. Jinými slovy má pravdu jako vždy avšak ve své malosti Jeho myšlenky nedokážeme ocenit. Styďme se! K tomu všemu se nám Jeho kancléř, ctihodný loupežník pan Weigl, člen NERVu (národní ekonomická retardace vlády) snažil vysvětlil hradní názory na miláčka národa pana Koženého. Inu, VÍC TAKOVÝCH KOŽENÝCH!

prosím ostřeji

7. ledna 2009 v 15:51 | ozo
V poslední době se stal svět něco ostřejší, jelikož sem opět na nos nasadil brýle. Spousta krásného sněhu, který mě neuvěřitelně rozesmává. Teda jen za předpokladu, že ho někdo kartáčem mete z auta. Nevím proč, ale děsně se u toho culim. Nejspíš mi to připadá, jak kdyby ty auta tím kartáčem lechtali. Zajímavé, že ke smíchu to nutí mě.
Mám za sebou nejrychlejší test všech dob zabral mi !tři! minuty a to sem při těch třech minutách dvakrát změnil místo kde sem seděl.
Dnes je také den kdy sem nachytal googlu jak lelkuje. Potřeboval sem právní definici ekologické újmy. Říkám šup s tím do googlu a ono did not match any documents. Říkám si kravina dyť to musí být někde v zákonech na netu. Pak sem přidal další slova a ono pořád nic. Začal sem být zoufalý, jelikož sem nevěděl jak je to u té újmy s významností a velikostí, když sem si vzpomněl na starý dobrý seznam.cz. Zadal sem do něj ekologická újma a skutečně najdu tam co neznám. Přišlo mi ale divné, že google mi nic nenabídl tak tam vlezu po tom, co už sem to našel a najednou mi to házelo výsledky. Podivné, ale pak sem si vzpomněl, že možná holuby měli krmení. Tady je vysvětlení na ty holuby.
Do cyklu drobných radostí života by šla přidat událost z metra, která mě velice pobavila. Přistoupili dvě lesby ( to ,že jsou lesby mi došlo až podle jejich chování ). Nejvíc e mě ale na tom bavilo jak se tam za nimi ksichtil a vztekal jeden starší pán. Jen sem si tak spokojeně koukal a říkal praskni vzteky dědku.



kopečky

23. listopadu 2008 v 11:25 | ozo
Nedávno jsem zdolal nejvyší kopec v Čechách. Sněžka je skutečně takový vtipny a de facto nudný kopec. Zajímavá je určitě Poštovna na Sněžce, která se mi opravdu líbila až sem se podivoval, že něco tak extrémně odvážnéhoo (český pohled) se dokázalo postavit. Vlastně vůbec jsou ty české země takové prazvláštní. Ve světě zuří krize a tady o ni firmy nijak moc nemluví.
Ta finanční krize není krizíé finančních systémů, ale krizí neoliberalismu a jeho zásad. TO SAMOZŘEJMĚ NEZNAMENÁ KONEC KAPITALISMU JAK SE NÁM BUDOOU SNAŽIT NAMLUVIT NEOLIBERÁLOVÉ! Pouze je to neúspěch jejich myšlení. Sem zvědav co na to vše bude říkat Klaus. Prozatím mlčí a zasahuje do záležitostí, které jsou úplně mimo jeho kompetence. Co také čekat od tohoto senilního dědouška.
Člověk si může vybavit Himaláje, Andy, Alpy... ale stejně pokud je to Čech se zasekne na Řípu. Takovém malém hloupém kopci, který je stejně významný jako české myšlení.



skopičiny všedního dnů

19. října 2008 v 20:34 | ozo
Tak posledních pár dní odpočívám a nabírám síly do zbytku roku. Sic neplánovaný odpočinek a zároveň nemilý, jelikož se kvůli němu cítím kryploidiózně. Těžké je být když bolí stát, chodit…
Potěšen, znechucen ale hlavně odvlečen před pár dny z Mexika nebo kde sem to vypil 12 tequill, vyhrál plavky a šátek. Bohužel kýbl nevydržel nános mých myšlenek a díky gravitačnímu působení je také vyvrhl, ale na rozdíl ode mne oné do kýblu ale na koberec. Tragédie, když nemáte Vanish, tento růžový vymývač skvrn všeho druhu, ale převážně mozků. Koberec nakonec vytištěn bez Vanishe a mozek funkční.
V Praze se stala pomalu národní tragédie, shořela část výstaviště. Naštěstí nedostatkem výstavišť netrpíme a v Letňanech je další. Kvůli požáru se sešel už v noci krizová štáb zastupitelstva hl. m. Prahy. Lehce podivné, když ani jeden nebyl hasič. Spíše šli hasit problémy se smlouvou, kterou uzavřeli. Podivné, že peníze s pojistky dostane pronajimatel a né vlastník objektu. Náklady na rekonstrukci se odhadují i na miliardu korun. Zajímavé jestli začneme stavět vystavovací plochu nebo peníze náhle objevené použijeme na "předraženou" "hnusnou" národní knihovnu, kterou nám závidí svět.
Krajské a první kolo senátních voleb vyhrála sociální demokracie, strana kde uspořádat křest znamená připravit i pohřeb. Úsměvnější situace, že ačkoli ostatní de facto prohráli, vyjadřovali uspokojení nad zvýšením počtu hlasů, které od voličů dostali. Jaké překvapení, když volební účast byla o 10% větší.



Kam dál